Někdy je stav respektu zaměňován s výměnným obchodem, který navíc může velmi snadno přesrůst do manipulace… Nedělám (ti) něco, protože chci, aby ty si dělal nebo (mi) nedělat tohle.. Takový způsob jednání není ve své podstatě respekt a poznáte to poměrně snadno, že buď tyto pravidla hry vyžadujete, abyste se vy cítili lépe nebo tak, že vás to celé poněkud unavuje.
V těchto hrát nejsme v respektu ani se sebou samým ani nerespektujeme sebe. Ve své podstatě jsou to manipulativní hry o energie. V takovém případě máme tendenci to druhému také náležitě vpálit, když se zdá, že porušil pravidla této hry – my respektujete (v tom pokřiveném slova smyslu) a druhý najednou ne. A hned máme jasno – tak to ne, to se nedělá, tak se správná dcera, syn, kamarádka, kamarád, přítel, manžel, manželka, občan atd. přeci nechová!
A my se toho často zalekneme, protože sami sobě zase tak moc nevěříme a chceme být druhými přijímány…a tak znovu tu hru hrajeme, jen třeba trochu pozměníme pravidla, aby se se neřeklo, že si necháme vše líbit, ale podstata zůstává stejná…
Zaměnili jsme respekt s manipulací – zejména sami sebou. Když začneme věci uvádět do ryzího respektu, pak se to jistě nebude druhé straně líbit, tedy v případě, že karty byly rozdané tak, že to tak vyhovovalo zejména jí. Stav respektu je stav, kdy respektujeme volby druhého a sami jednáme s respektem k sobě.
Stav respektu je stav, kdy děláme něco ve stavu přijetí – a tedy neblokujeme energii v sobě, přijímáme názory a jednání druhého, ale nepřijímáme je za své. Respektujeme, že on to takto má bez toho, abychom se současně vzdali respektu k sobě – tedy konáme v souladu sami se sebou.
Ano, to může způsobit, že druhému se to nebude líbit, protože přichází o energetickou nadvládu.. Snaha druhého natlačit do toho svého – ať názorového nebo jiného – je hra o energie. Jestli nám z takové hry plyne energie (je po našem), tak se jí budeme snažit udržet co nejdéle a zlobit se, když druhý bude chtít pravidla hry změnit nebo jí přestane chtít hrát úplně.
Někdy je to nesnadné si to přiznat na úrovni osobních vztahů… Na úrovni společenské to ale chápeme, že? Nebo vás baví hrát například hru na pandemii? Otevřme se tomu, kde podobné hry hrajeme ve svých osobních životech.. Odtud začněme se změnou.. Tím se totiž nabourá celý systém.. kterému by se tuze líbilo, kdyby lidé drželi hubu a krok… Baví nás ještě tento výměnný obchod? Co získáváme za svou poslušnost? Ochranu, zdraví, svobodu? Kdeže.. Probuďme se a všímejme si, kolik podobných her se účastníme..
Mějme se sebou spoooustu trpělivosti, nevyčítejme si, jak co bylo nebo jak co je. Konejme, jak nás vede srdce, které nás povede postupnými kroky tak, abychom i my stačili vše zpracovávat a slaďovat se s tím, že v nějaké záležitosti či vztahu začínáme respektovat sami sebe a vystupujeme z her boje o energii..
Velmi důležitý krok je i to, že si tyhle hry začneme uvědomovat, vnímat je – to je ten samotný základ pro změnu – na úrovni osobní i mnohem širší..
Foto Moni Hruška ♥
