Rozkvést, Petra, Anežka a já Míša Štěpánka

by Petra

Cesty Páně jsou klikaté … a pokud chceme Boha rozesmát, nejlepší způsob je podrobně mu popsat své plány. Stanovit si cíle, vytvořit „tudůlisty“, „dedlajny“, „vižnbórdy“ a osvojit si základy „tajm menedžmentu“, abychom je mohli perfektně zrealizovat.

Bůh nám na to ale zvysoka kašle a jak se dnes moderně říká, je prostě ve flow. Představa, že nás má všechny pod kontrolou, že se k němu můžeme vztahovat a že za nás něco zařídí, je sice pro některé jedince uklidňující podobně jako dudlík pro mimino, ale upřímně řečeno, proč by to dělal, když to můžeme zvládnout sami? Stále víc vnímám a cítím, že nad námi spíš kroutí hlavou a v duchu si říká: „Máte tam dole úplně všechno, co potřebujete. Tak proč si to neustále tak komplikujete? Proč si to prostě neužíváte?“

Vlastně jsem ve svém životě donedávna Boha vůbec nepotřebovala. Potkala jsem ho náhodou skrze dotýkání se něčeho, co mě přesahuje. Ani dnes mu neříkám Bůh. Vnímám ho jako Zdroj. A když s ním mluvím, tak zpravidla skrze to, co mi do života posílá. Někdy přijde jako silové zvíře, někdy jako bohyně zosobňující prvky dávné spirituality, jindy prostřednictvím mých předků a někdy mi prostě do cesty postaví konkrétního člověka nebo příležitost. A tak mi do života přišlo i Rozkvést a s ním Petra.

Už ani přesně nevím jak. Patrně to byl velký bratr Fejsbuk, který mi je poslal do cesty. A já, která jsem na tyto věci nikdy nevěřila, jsem si objednala z nabídky Rozkvést první náramek, a pak druhý a třetí. A pak taky jeden pro sestru, pro blízké kamarádky i pro sestřičky z hospice, které s námi doprovázely tatínka na jeho poslední cestě.

Zkušenost doprovázení blízkého člověka k posledním dveřím byla impulsem požádat Petru o osobní obsidiánovou sadu. Intenzivně jsem cítila, že potřebuji něčemu porozumět, že potřebuji změnu, jen jsem ještě nevěděla jakou. Navzdory své vzpírající se mysli jsem našla odvahu otevřít se něčemu novému, i když jsem vlastně vůbec netušila, čemu se otevírám.

Petřiny osobní náramky, esence i její podpora, kterou prostřednictvím korespondence i svými vzkazy přiloženými k náramkům vyjadřovala, se staly součástí mojí cesty. Ona se stala součástí mojí cesty. A na této cestě jsem k mému prvnímu jménu Míša připojila Štěpánku a Petra na krátký čas Anežku. Nikdy jsme se neviděly, ale během procesu vytváření další esence a náramku loni na jaře, jsme obě začaly pociťovat takovou vzájemnou důvěru a blízkost, že jsme si na dálku začaly tykat. Její Anežka na konci roku odešla, zatímco moje Štěpánka je skoro už dva roky mojí oficiální a trvalou součástí.

Letos začala Petra k esencím vytvářet nádherné energetické otisky. I já od ní jeden mám. K esenci pro letošní rok. Když jsem Petře napsala, že jsem zvědavá, co přijde, odpověděla prostě: „TY“. A přišla esence s úžasnou vůní a silou. A krátce na to mi nabídla prostor pro mé texty na Rozkvést.

A tak jsem tady. Já Štěpánka píšu pro sebe, pro vás, pro Rozkvést. A jsem vděčná Bohu, Zdroji i sobě, že jsem s prvním náramkem uchopila příležitost jít Petře naproti. Jsem vděčná, že jsem měla příležitost potkat se s její Anežkou. Jsem vděčná, že tady na Rozkvést mohu být s ní i pro vás. Je mi ctí.

Štěpánka

Štěpánka na facebooku – https://www.facebook.com/Emilka99

Děkuji Štěpánko za vše ♥

Jen dodám k Anežce… u mě se jen nějak rozpustila potřeba to někde mít uvedené, ale jsou lidé, kteří mě vnímají více právě jako Anežku a i mě tak dále oslovují – nechávám to čistě na každém, však znáte to – Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně ♥

You may also like

Leave a Comment