Je možné být v Srdci a opovrhovat druhými? Je možné vnímat druhé jako tupé zabedněné ovce? Někdy mě trochu zarazí, jak se o druhých vyjadřují nebo jak s druhými lidmi s nějak odlišnými názory komunikují ti, u kterých se zdá, že máme podobný směr…
Všímejte si, kdy vnímáte Srdcem. Jste ochotni respektovat druhé s odlišným vnímáním nebo odlišným názorem, aniž byste je shazovali a sebe vyvyšovali?
Vnímejte, kdy sami sklouzáváte k hodnocení druhých – třeba jen podle toho, jestli nosí či nenosí respirátor.. Nebo zda souhlasím s vaším vnímáním světa..
Nenechte se zmást.. a strhnout do víru hodnocení a rozdělování lidí na vědomé, nevědomé, na rouškaře, nerouškaře. Nevysmívejte se druhým a nemyslete si, že jste něco víc, když něco děláte nebo vnímáte jinak…
A když si uvědomíte, že to děláte, vraťte se s pokorou do Srdce… Neponižujte se, ale ani se nepovyšujte. Nejste míň ani víc.. Ani nikdo jiný není míň nebo víc.
Otevřme svá srdce a pusťme se soudů… Nehledejme nový svět vně, nepodmiňujme ho vnějšími okolnostmi. Pusťme se představ, že jsme lepší než druzí, protože.. Pusťme se představ, co vše je důkaz, že někdo jiný je ovládán strachem… Pusťme se představ, že zabedněná ovce je ten druhý, že nás se něco takového přeci vůbec netýká… Dokud vnímáme někoho jiného jako zabedněného, sami máme v něčem ještě zabedněnou cestou ke svému srdci…
Pusťme se představ. Otevřme se lásce… v ní je nejen klid a mír, ale i rovnost nás všech…
