Věta, kterou mi napsalo o víkendu několik lidí nezávisle na sobě.. Je to zajímavá hláška, že? :-)
Na cestě k Srdci odpadávají nejen kameny, ale i vše ostatní, čemu jsme dali větší důvěru a větší moc, než síle svého Srdce. Jestli víte, že jste pod silným vlivem nějakého duálního programu či emočního otisku, klidně se dočasně chytněte třeba nějakého kamene. Čím více však v sobě v daném cítíte propojení se svým Srdcem, tím více důvěry máte přímo v jeho sílu.
Druzí i dary Země nám mohou pomoci přejít most k sobě, ke svému Srdci, k vědomí Boha. Když se nepřipoutáme pro změnu k nim. Nechtějte jimi trvale nahrazovat pocit vlastní celistvosti. Vnímejte, kdy přišel čas začít s vnějším světem, včetně darů Země, spolupracovat až v rámci rezonančních kruhů svého Srdce. Otevřou se docela jiné možnosti. Přejdeme od cesty k Srdci k cestě Srdce.
Když vám spadne “cokoli” ze srdce, je to úlevné. Když tam místo toho nedáte nic jiného – třeba nějaký další vzorec, kámen, jiný vztah, jinou berličku – a ukotvujte se místo toho přímo v síle svého Srdce, je to osvobozující.
Na mřížce je kromě korálků z krystalů a dřeva ještě sedmikráska (mňam) a lístky habru (ty nejím, ale můžete je přiložit na ránu nebo dle Hildegardy je možné dát pro podporu plodnosti nějaký lístek do polévky).
Mřížka nese otisk Srdce, na který je možné se naladit i přes otázku Srdce: Proč je bezpečné a osvobozující uvolnit prostor síle svého Srdce? ♥
