Na úrovni duálního vnímání je nebezpečné pustit se strachu, je vnímaný jako rádce, průvodce, jako kompas. Jako ten, kdo nám pomáhá nespálit se. A protože se zdá, že spálit nás může kde co, že je toho kolem nás tolik, co na může mít nepříznivý dopad, máme tendenci spolu se strachem a dalšími emočními otisky tvořit kolem sebe ochranné zdi a jednat pod jejich vlivem nebo s ohledem na ně.
Ano, takto jsme naučeni, neustále bránit své hranice nebo různě kličkovat na minovém poli.
Můžete si zvolit ale i jinou možnost. Mít jako kompas své Srdce. Pak se nebudete rozhodovat na základě emočních otisků (strachu, studu, pocitu viny,…), ale vaše volby vyplynou z otisků Srdce.. Je to jiný způsob vnímání a myšlení. Na začátku nezvyk, nezvyk říci emočním otiskům ne. Uvěřili jsme totiž, že jsou součástí naší podstaty a že by bylo popírání, říci jim ne. A tak pod jejich vlivem často i jednáme a neumíme říci ne ani jim a mnohdy ani dalšímu, přestože je to něco, čím zrazujeme sami sebe nebo tím nevědomě posilujeme nedůvěru ve svůj vlastní Zdroj.
Srdce nás vede cestou, na které přirozeně začnete říkat i ne. Ne však z obavy, že “ano” by nás ohrozilo. Ale proto, že Srdce nás zkrátka vede jinak a jinam. Není to ochranných zdí.
Je to o radosti z prožívání sebe v Srdci. O důvěře v plnohodnotný Zdroj v sobě. Je to o volbách na úrovni Srdce. Je to o prostoru, kde náš vnitřní kompas neovlivňují emoční otisky, ale otisky Srdce ♥
Na fotce ručně malovaný přívěšek a prsten na míru.
