Váhavost…moje další velké a časté téma 🙂
Hlavně tedy dříve tomu tak bylo, ale vlastně i teď.
Často je to o tom, jestli něco udělat proto, abych se zavděčila, potěšila, předešla konfliktu, odmítnutí, pocitu, že jsem zklamala… Často jsou to i docela jemné nuance, domněnky, myšlenky plné strachu. Nebo udělat to, co je dobré a příjemné pro mě. To je pro mě nové, dovolit si to udělat, vyjádřit nebo rozhodnout se tak, jak chci a cítím já. Jsem v tom velice nejistá. A když už ten krok udělám, mnohdy pak couvnu a nechám se pohltit různými myšlenkami o tom, že se na mě někdo zlobí, že si něco o mě pomyslí, že způsobím komplikace a podobně.
Být ve stavu “nevím” je pro mne úlevné, je to jako možnost vydechnout napětí a všechny ty myšlenky… 🤍