Někteří lidé dary Země – nejvíce se tak děje asi u krystalů – doslova obalují svými představami a udržují sebe a druhé v iluzích o tom, že něco vnějšího je klíčem k sobě samému. Ano, někdy nám cokoli vnějšího může pomoci nabořit právě ty iluze, kterými se oddělujeme od spojení se sebou samým – s naší esencí, ale…
.. ale některé popisy krystalů ukazují, kolik různých „ezo“ iluzí poletuje kolem… a jak snadné je nějaké takové iluzi uvěřit a upnout se k ní, když je v nás strach a nedůvěra ve svůj vlastní Zdroj.. Například, že nějaký krystal je klíčem k mistrovství nebo že s tímto nebo jiným krystalem bude hračka to či ono..
Na fotce je modrý kyanit. Máme ho doma už několik let. Nijak s ním nepracuji a pustila jsem se všech očekávání o tom, co s ním údajně mohu zvládnout nebo zhmotnit levou zadní.. „Jen“ ho miluji. Jsem ráda, že je zde s námi, zároveň nelpím na tom, že tady musí být.. Možná je to podle někoho málo, možná podle někoho takový krásný kousek zbytečně zahálí a nevyužívá se jeho energie naplno..
Možná je tomu právě naopak.. Možná právě tak může vyzařovat svou ryzí energii, (když už byl vydolován ze Země, to je ale zase jiné téma.. ),možná právě jeho ryzí energie, kterou netlačím do iluzí o tom, co vše má pro mě dělat, přispěla k tomu, že už nebažím po tom mít všechny krystaly doma a už vůbec ne je mít proto, abych díky nim měla své mistrovství a dokonalost téměř okamžitě v kapse 
Ne, není to o krystalech…ty jsou – stejně jako celá Země – boží a jistě nás skrze své dary dokáže směrovat k energiím Srdce – pokud si s těmi dary však netvoříme závislé vazby, které jsou samy o sobě postaveny na iluzích…
Mmch, včera se ke mně dostaly rozdílné názory dvou lidí. Oba intenzivně pracují s krystaly a ve zmíněných názorech se navzájem očerňují a oba se uzavřeli před tím druhým za kamennou zeď, protože oba věří, že ten druhý tím svým jiným názorem ohrožuje ten jeho názor a tím jeho pole a tak dále..
Možná je někdy fajn se zastavit a upřímně si navnímat, jestli jsme při „práci s krystaly“ sami trochu neztvrdli ve svých názorech. Zda na nich – na svých názorech i krystalech – nelpíme svým egem, které odlišné názory vnímá velmi často jako ohrožující toxické energie, které je třeba rychle vykázat kamsi…
Jestli máte pocit, že musíte být pořád na stráži a vyvádí vás z rovnováhy jiné pohledy na něco, otevřete se tomu, jestli krystaly (nebo cokoli jiného i vaše vlastní názory) nepoužíváte někdy spíše jako nástroje ke stavění zdí mezi vámi a druhými a k upevňování se ve své „ego-moci“…
Krystaly nás, stejně jako další dary Země, sami přirozeně směrují k Srdci. Od bytí v Srdci nás oddělují jen naše iluze. Netvořme si další ještě o krystalech a neposilujme ty své skrze ně…
A neberte se a své názory tak vážně
