Vztahy s druhými lidmi nám velmi pomáhájí v cestě k našemu srdci, neboť nám dokáží odhalit spoustu zdí v nás. Symbol zdi se mi momentální hodně líbí, možná i vám pomůže uchopit podstatu toho, co symbolizuje a jak nám zdi v nás brání ve spojení se svým srdcem.
Zdi si stavíme buď kolem svých nějakých vnitřních zranění nebo kolem našich přesvědčení. Pečlivě si je střežíme a kdykoli se někdo naší zdi dotkne, máme z toho nepříjemný pocit, protože se to dotýká nějakého toho zranění nebo nabourává nějakou myšlenkovou strukturu, z kterou jsme se ztotožnili a lpíme na ní.
V oblasti sebepoznávání se to často nazývá osobními hranicemi a obecně jsou lidé vedeni k nutností si je střežit a bránit. V takovém případě hranice určují buď naše emoční otisky nebo naše aktuální přesvědčení. Když máme pocit, že chce někdo naše hranice ohrozit, cítíme to jako nebezpečí, nepříjemný pocit, vnitřní tlak a snažíme se různými způsoby eliminovat to, co to způsobuje, co naše hranice a to s čím se ztotožňujeme, narušuje. Je to samozřejmě možnost, kterou máme a můžeme se jí držet, jestli nám to celkově nebo v nějaké záležitosti nyní dává smysl a vyhovuje.
Mé srdce mě převedlo toto začít vnímat jinak.. Když totiž přestaneme vnímat nepříjemný pocit z toho, že se někdo nebo něco dotkne naší zdi (našeho zranění, našeho názoru) jako to, co nás ohrožuje a jako příčinu toho, proč se necítíme příjemně, tak si uvědomíme, že ta příčina může být pouze a jedině něco v nás.
Ono se o tom velmi často mluví a píše, vypadá to, že je to v oblasti sebepoznávání a různých ezo směrů vlastně úplně normálka a každý to má zmáknuté – převzetí zodpovědnosti za to, jak se cítíme. Ve skutečnosti spousta lidí, i těch kteří to hlásají, stejně valí vinu za své nepříjemné pocity na druhé nebo vnější okolnosti.
Uvědomila jsem si to sama na sobě, kdy mi došlo, že je mi nepříjemné, když mi někdo blízký řekl, že se nemám vyjadřovat k jeho názorům a nějak je rozporovat, protože jemu je to nepříjemné. A mně bylo nepříjemné, že po mně něco takového požaduje! :D A bum bác, bylo to tady! Rána mezi světla :D A další bum bác bylo, když mi jeden můj přítel pomohl uvědomit si, že to samo o sobě nestačí, že k tomu, abychom z toho vyšli ven, je třeba vnímat, co nám brání, abychom se v tom postavili sami za sebe. Ne chránit hranice nějakého svého názoru, ale postavit se za sám sebe.
A víte, co je základem toho, abychom se mohli postavit sami za sebe? Sebedůvěra. Důvěra v sebe a důvěra ve vedení svého srdce (každý to místo v nás, jenž nás spojuje s ryzí přítomností a bezpodmínečnou lásku může nazývat jinak). Dokud ta důvěra v srdce není, je třeba chránit hranice svých přesvědčení. Když se v určité záležitosti nebo vztahu (z vaší strany) oddáte s důvěrou vedení svého srdce, pak nejste připoutáni k nějakému svému aktuálnímu názoru (který může pramenit ve zranění nebo zdi ;-)). Jste zkrátka ve svém srdci, které vás vede využívat svou energie způsobem, který tvoří prostor pro možnost jít v daném cestou svého srdce. Vede vás k vaší změně, nepožaduje po vás, abyste požadovali změnu u jiných…
A když si toto umožníte projevit navenek, možná to nadzvedne prach, možná bude reakci na to z druhé strany zloba, výčitky, vyvolávání pocitu viny, podsouvání něčeho.. Neberte to osobně, to, co se vás nějak dotkne, toho se všímejte, v tom je ukrytá nějaká vaše zeď, ale není o vás to, co na vás nahrne ten, kdo jedná z místa své hranice – z místa nějaké své zdi.
Vy se starejte o ty své zdi. Všímejte si toho, co se dotýká vás a vnímejte, kam vás to vede, kde sami sobě blokujete volné proudění energie. Jak se k tomu dál postaví ten druhý, neřešte. Nechme druhé zvolit své vlastní cesty a způsoby, jak se k něčemu chtějí postavit nebo dál řešit.
Na druhou stranu pomáhejme z úrovně srdce těm, kteří stojí o to, aby své zdi viděli, vnímali… Necpěte druhým to své, když o to nestojí, nebojte se ale vyjádřit se k něčemu, i když o to druhý nestojí, ale týká se to vás nebo jiných lidí a jste k tomu vedeni svým srdcem. Nenechte se zastrašit druhými ani svými zdmi. Nesrovnávejte se s druhými. Vnímejte sebe i druhé, své zdi i zdi druhých srdcem…srdcem totiž ty zdi dokážete prohlídnout a vidět za nimi světlo. A kdo ví, možná to světlo zahlédne v nějakém okamžiku i ten druhý… Nebo ne. Obojí je v pořádku..
Zaměřte se na sebe a s důvěrou a trpělivostí srdci vlastní ho následujte. Bořte zdi v sobě a nechte tvořit hranice a svůj život světlem svého srdce ♥
Foto Moni Hruška ♥
