Kolotoč manipulace a vzájemného zneužívání skončí, až pochopíme, že základem toho je jednání v provázanosti na nějaké naše vnitřní zranění…
Není třeba ukazovat na chyby druhých. Jestli někdo jiný ale ukáže na ty vaše – buďte za to vděčni. Díky tomu totiž můžete vyléčit svá zranění a přestat jednat pod vlivem strachu, pocitu studu, viny.
Ať se v rámci nějakého vztahu stalo cokoli, ať se zdá, že víte, kdo je viník a kdo oběť, kdo za co může, nesuďte sebe ani druhé. Pochopte, že viník se stal viníkem, protože sám byl předtím obětí. Jde o dvě strany téhož, jde o jeden a tentýž program, v rámci jehož pravidel hraje jen ten, který tento program v sobě nějak nevědomě živí.
Oběť i viník se v rámci vztahu mají naučit stejnému – vyléčit svá zranění a tím se odpoutat od emočních otisků, které nás drží v těchto manipulativních hrách.
Začněte tvořit vztahy, v kterých není třeba být závislý na druhém a kdy nepotřebujete tvořit závislost na sobě. Nehledejte štěstí v souhlasu druhých. Netlačte druhé do svých představ.
Když začnete respektovat sami sebe, začnete respektovat i druhé. Začnete tím tvořit prostor, kde není potřeba manipulace ani páchání zla či dobra. Začnete V SOBĚ tvořit prostor, kde jde ruku v ruce respekt vůči sobě i vůči druhým. Bez ohledu na to, jak to má v sobě nyní ten druhý…
